Jak si hrát s vlastními dětmi? (z č. 6/2014)

Inspirací pro nás je časopis pro rodiče Perpetuum, kde rodiče najdou spoustu postřehů, námětů a rad, jak zabavit své děti, jak u nich formou hry rozvíjet mezilidské vztahy a psychosociální dovednosti, potřebné pro život ve společnosti, jak s nimi plnohodnotně strávit volný čas, apod.

Jistě, řada rodičů si řekne: „A proč bychom měli vymýšlet nějaké složité hraní s dětmi, když pohrát si mají ve školce – od toho školka přece je! – volného času máme stejně málo, nám stačí, když se dítě umí zabavit samo a je klid!" Takže malé vysvětlení: mateřská škola je sice na světě od toho, aby si děti pohrály, ale nejen to. Mateřská škola musí děti vzdělávat a vychovávat, kultivovat jejich osobnost – a vzhledem k tomu, že den má stále pouze 24 hodin, není možné, aby si děti v mateřské škole pouze hrály. Ano, hra je důležitý výchovný prostředek, ale děti se vzdělávají také prožitkovým a autentickým učením (všechno si zkusit, osahat, prohlédnout, ochutnat...), které je možné realizovat jen za určitých pravidel, ale ne stylem „každý si dělá (hraje) co chce a jak chce". A nejdůležitější na konec: Pohrát, popovídat a zasmát se s maminkou nebo tatínkem je přece něco úplně jiného než hra v chumlu 28 dětí!

Možností ke hře je nepřeberné množství. Hrát si lze v podstatě kdykoliv a kdekoliv:

  • Nejrozšířenějším způsobem moderní doby je naučit dítě manipulovat s novinkami ze světa techniky: počítače, iPady, tablety, mobilní telefony... Přístroje si s dětmi povídají, dítě odpovídá sice ne slovem, ale stisknutím příslušného okénka... Nic proti tomu, jedná se o systémy, které rozvíjejí zrakové a sluchové vnímání, kultivují paměť, postřeh, pozornost, hmat – ale je velmi smutné, když maminka nebo tatínek při cestě autobusem zasněně hledí z okna a jejich dítko na vedlejším sedadle s notebookem na kolínkách náruživě tiskne tlačítko ANO na elektronickou otázku „Chceš si hrát?" Přitom by stačilo tak málo...
  • Další příležitostí ke společné hře je cestování. Všichni známe situace, kdy jsou děti při jízdě autem otrávené, z nudy olizují okénka, v autosedačce vymýšlejí kde co a každých 15 minut se ptají: „Už tam budeme?" „Jak ještě dlouho pojedeme?" ,,Proč tam ještě nejsme?" apod. Taková jízda je zajisté utrpením nejen pro děti, ale i pro ostatní posádku vozidla. Ale pokud uděláte z jízdy dobrodružnou výpravu, vše je jinak. Záleží na zájmu dítěte, na věku – a než se nadějete, vykouzlíte zábavu hned: Společné zpívání, počítání aut v protisměru v barvě červené, modré, bílé..., slovní fotbal na vytvoření slova z posledního písmenka předcházejícího slova, hledání rýmů (liška – šiška – pampeliška), pokud s dítětem navštěvujete logopedii, pak můžete trénovat například R pomocí slov, kde místo r použijete d (bdouk, bdouček, Kadlík, auto dělá bdm bdm...) – možná budete překvapeni, kolik slov vlastně vymyslíte a ještě se i zasmějete, jaké ptákoviny Vás napadnou!
  • Jestli trpíte nedostatkem volného času, ke hře s dětmi stačí i chvilička před spaním - než dítko uložíte, řekněte si oblíbenou básničku, vytleskejte si její rytmus, společně vymyslete, co se asi zdá plyšáčkovi na vedlejším polštáři, zkontrolujte, jestli se plyšáček netváří smutně, jestli není bledý, jestli nemá teplotku, pak zkontrolujte totéž u Vašeho dítka, a pac a pusu na dobrou noc. Byla to sice krátká chvilka, ale Vaše dítě je Vám za ni vděčné. Hlavně volte taková témata, aby se Vaše dítě před spaním moc nerozvášnilo a nemělo v noci těžké sny – nestrašte ho, nevyprávějte příběhy o násilí nebo o ubližování, nesdělujte si zážitky z hororových filmů a nepřemýšlejte před svým dítětem nahlas o smrti. Do školky chodila holčička, které maminka každý večer vyprávěla, jak se ze všeho zblázní a že se pak půjde utopit – nechtějte vědět, jak byly tyto myšlenky druhý den ve školce rozváděny.
  • Úplně nejjednodušší „malá hra" může proběhnout i cestou ze školky – je to rozhodně lepší, než když Vám Vaše dítě ze školky vystřelí jako raketa, za brankou Vám okamžitě uteče a nabere neurčitý směr – následuje volání silným hlasem s repertoárem všech možných oslovení – „miláčkem" začínaje a po 5 minutách marného snažení „zmetkem" konče (v lepším případě, známe i jiné). Proč i z cesty ze školky domů neudělat dobrodružnou výpravu – stačí se jen rozhlédnout, popovídat si a zapojit fantazii.
  • Výše zmíněný časopis pro rodiče Perpetuum nabízí rodičům, kterým fantazie chybí nebo jenom nevědí, kudy do toho, balíček s příhodným názvem – Pecka pro děcka všecka. Je to ideální malé, nenápadné spoluzavazadlo, v kterém „jsou obsaženy pomůcky, objevitelský deník s více než 20 aktivitami a motivační příběh o dvou dětech prožívajících různá dobrodružství. Jsou zde i náměty pro rodiče, jako například osvědčené metody, založené na pouhém pozorování okolí – hledání souvislostí, podobností nebo rozdílů." (Perpetuum, str. 4, článek Když vezmete dítě na výlet)
  • Určitě máte v zásobě zajímavé a poutavé nápady, jak ke hře s Vaším dítětem využít i tu nejmenší chviličku – budeme rádi, pokud se s námi o ně podělíte. Můžete nám napsat na mailovou adresu mspolice@email.cz, nebo hodit vzkaz do poštovní schránky na brance při vchodu – možná se v některém z příštích čísel Polického měsíčníku společně sejdeme nad krásnými, novými a zajímavými nápady, jak si pohrát... Těšíme se nashledanou!

Vaše učitelky a pan učitel

Vydáno | Z Polického měsíčníku

← Starší Novější →