Ještě jednou k tématu kritérií přijímaní dětí do MŠ (z čísla 05/2011)

Rádi bychom se zastavili u kritérií přijímání dětí do MŠ, ale jaksi z "druhé" strany. Podnětem nám byly dotazy některých maminek a jak sami uvidíte, na přijímání dětí do školky se lze dívat z vícero úhlů pohledu. Posuďte sami:

Maminka č. 1: Chci přihlásit své dítě do školky a zjistila jsem si, jaká jsou kritéria přijímání dětí. Byla jsem dost zklamaná, protože jsem čekala konkrétní informace, co všechno by mělo moje dítě zvládnout, aby mělo nástup do školky co nejsnazší, abych věděla, na co se mám do září zaměřit. Místo toho jsem se dozvěděla, že stačí správný věk a bydliště – tedy věci, které nemají se zralostí mého dítěte nic společného. Znamená to snad, že nemusí umět vůbec nic?

Maminka č. 2: Já chci také své dítě přihlásit do školky a nastavená formální kritéria mi absolutně vyhovují. Nemám totiž čas a vlastně ani zájem své dítě stresovat nějakým drilem, postaveným na tom, co by dítě ve 3 letech mělo zvládnout. Na to kašlu. Mé dítě má ve 3 letech plíny, pije z láhve, celý den má dudlík a vozím ho v kočárku. No a co? Nikdo mě nedonutí, abych to změnila, když mi to vyhovuje, dítě je také spokojené, a školka je přece od toho, aby se mi o dítě postarala, ne?

Milé (obě) maminky! Dovolte, abychom Vám vysvětlili (a nejen Vám), jak to všechno vlastně je:

  1. Kritéria přijímání dětí jsou skutečně nastavena z formální stránky a (bohužel) se v nich nijak nezohledňuje vyspělost dítěte. Je to tím, že Zápis do školky je vlastně akt mezi rodiči dítěte a mateřskou školou, ale vyspělostí dítěte se nikdo oficiálně nezabývá. Samozřejmě, že ideální by bylo, kdyby byl někdo pověřen posouzením vyspělosti dětí a na základě toho doporučil nebo nedoporučil nástup do MŠ.To ale naše legislativa neumožňuje.
  2. Celý systém přijímání dětí do školky je založen na soudnosti rodičů, což bývá někdy velký problém. Rodiče neberou v potaz vzdělávací funkci mateřské školy, spíš vidí možnost placeného hlídání a tato skutečnost je vede v některých případech až ke lhaní. Do přijímacího dotazníku uvedou, že dítě je bez plen, absolutně samostatné, vyzrálé na školku a na pobyt v kolektivu. Během 1 měsíce docházky do MŠ zjistíme, že situace je přesně opačná, dítě je celodenně na plínách, konzumuje stravu jen z láhve a o sebeobsluze si můžeme nechat zdát. Ale rodiče tento stav ženou dál: tvrdí, že doma plíny nemá a že v dotazníku je pravda pravdoucí. A pak jednoho krásného dne potkáte maminku v drogerii a ejhle, copak to nese? 2 balíky plínek? Pro koho asi?
  3. Je potřeba si uvědomit, že tahle hra rodičů ,,Kdo z koho“ se odrazí především na jejich vlastních dětech. Co myslíte, dítě které ze 2 výše citovaných maminek bude mít nástup do školky víc pohodový? Pro Vaši ilustraci 1 příklad za všechny: Stejná situace, jako je výše popsána. Oba rodiče shodně tvrdí, že dítě je pro školku absolutně vyzrálé. Pravda je opačná, dítě je na plenách, nesamostatné. Jakmile dítě zjistílo, že ostatní děti pleny nemají, nezvládlo se samo najíst ani napít, nerozumělo pokynům paní učitelky, z veselého hravého dítěte se během krátké doby ve školce stalo dítko zakřiknuté, přestalo komunikovat jak s dětmi, tak s dospělými, na složité situacereagovalo pláčem, do hry dětí se nezapojovalo a jediným jeho projevem v rámci volné hry bylo malování tmavými pastelkami. Jak by usnadnili rodiče tohoto dítka svému broučkovi situaci, kdyby přiznali pravdu a po poradě s pedagogy celou situaci řešili!!! Kéž by! Místo toho bude nutná terapie se specialistou…Přitom stačí tak málo!
  4. Mateřská škola je především prvním článkem vzdělávací soustavy, což znamená, že se zabývá výchovou a vzděláváním dětí předškolního věku. Pod pojmem VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA se skrývají rozumové, jazykové, pohybové, výtvarné a praktické a hudební činnosti, které rozvíjejí dítě po všech stránkách jeho osobnosti. Po stránce duševní a psychické to znamená vychovat samostatného a zdravě sebevědomého človíčka se základním přehledem po všech stránkách. Neznamená to ale, že školka děti odnaučí plínám, odbourá kojenecké láhve a dudlíky a další atributy kojeneckého období. Pak totiž dojde k následujícímu paradoxu: Ačkoliv máme vzdělávací plán již od září, místo toho, abychom u dětí rozvíjeli poznávání a předávali jim informace o světě kolem nás, do vánoc se učíme smrkat, držet lžíci, kousat, pít z hrnečku, pustit si vodu z vodovodu, utřít si ruce do ručníku, podat si botičky z botníku, chodit na WC a hlavně poznat, že na WC včas musím. A aby toho nebylo málo, rodiče dětí, kteří situaci nepodcenili a jejich děti výše uvedené věci bravurně zvládají, se ptají: Vy se nic neučíte? A myslíte, že prostředí přerostlých miminek je pro naše bystré děti to pravé? A teď, babo raď!
  5. Někteří rodiče mají časově náročné zaměstnání, nemají možnost spolupráce např. s babičkami nebo jinými příbuznými, a školku vítají především jako placené hlídání. Nic proti tomu – o dítě je výborně a odborně postaráno a i když ve školce denně stráví téměř 10 hodin, rodiče se mu každou volnou chvíli věnují. Jaké má ale asi pocity dítě, jehož maminka je na mateřské dovolené a přesto své dítě ve školce nechává právě zmíněných 10 hodin? Vždyť to je delší, než běžná pracovní směna! Dítě ví, že maminka je doma s mladším bratříčkem nebo sestřičkou, ale přitom odchází ze školky jako poslední, doma na něj maminka moc času nemá, protože den má jen 24 hodin, 9 hodin zabere spaní, skoro 10 hodin školka, mladší sourozenci také chtějí své…i tohle všechno se na dětech odrazí, věřte tomu!
  6. Jakmile dítě dovrší 6 ti let, mluvíme o školní zralosti, která přesně vymezuje, co má dítě znát, zvládat a umět, aby mohlo bez problémů nastoupit do 1. třídy základní školy. Školní zralost posuzují pedagogové ve spolupráci s rodiči, v případě nějakých problémů nastupuje speciální pedagog nebo psycholog. Přestup z rodiny do kolektivu mateřské školy je přece něco podobného, také se předpokládá, že je dítě návykově vybavené tak, aby režim školky zvládlo. (Praxe a realita jsou však jiné)
  7. Rodiče při zápisu, „ bohužel“ více než zralost a vyspělost jejich dětí zajímá, jaké zájmové kroužky MŠ nabízí. Ano, pro informaci všem rodičům uvádíme, že MŠ tyto zájmové kroužky provozuje a nabízí pro děti, které zvládly již režimové prvky v MŠ a k zaměření zájmového kroužku projevují zralost zájem. (např. angličtině se mohou věnovat jen děti bez logopedické vady, apod.).

Co máte udělat pro to, aby pro Vaše dítě byl pobyt ve školce radostí a aby se na každý den těšilo?:

  • včas odbourejte plíny, dudlíky, kojenecké láhve, odsávačky rýmy a kočárky
  • naučte dítě smrkat, jíst lžící, pít z hrníčku, kousat, utřít si ruce do ručníku, používat WC, chodit alespoň na kratší procházky
  • učte dítě být aspoň chvilku denně bez maminky
  • naučte dítě v rodině dodržovat pravidelnou dobu spánku, jídla (u stolu a vsedě), dobu pobytu venku a hry

Pokud budete vždycky myslet jen na své děti a na to, jak jim první velkou životní změnu usnadnit, budete komunikovat s paní učitelkou a hlavně nic nezatajovat, pak věřte, že Vaše dítě bude ve školce šťastné, nadšené a Vy budete vědět, že máte to nejúžasnější dítě. Nebojte se informovat personál školky, pokud vznikne nějaký problém, paní učitelky Vám ochotně poradí, jak výchovně postupovat, aby se Vaše dítko správně rozvíjelo.

Tento článek není namířen proti Vašim dětem, ale naopak vychází z neuvěřitelně běžné praxe v MŠ. Bohužel se tato situace rok od roku zhoršuje a my jsme nuceni tuto situaci řešit , protože nejsme pečovatelské zařízení, ale vzdělávací instituce.

V čase zápisů do mateřských školek Vám přejeme hodně radosti s Vašimi dětmi a těšíme se na Vás!!

Kolektiv učitelek MŠ Police nad Metují

Na začátek stránky

Vydáno | Z Polického měsíčníku

← Starší Novější →