Tentokrát přicházíme s dalším tématem k zamyšlení. V poslední době jste se s podobnými úvahami mohli setkat na stránkách časopisů, na televizních obrazovkách, ve společnosti rodičů předškolních dětí... zkrátka téma povinné docházky v posledním předškolním roce před nástupem do ZŠ je v současné době dost aktuální. Pokusíme se společně s Vámi podívat na tuto „novinku" z obou stran – co nového může předškolním dětem a jejich rodičům dát a čím naopak by mohla všem zúčastněným spíš uškodit.
Argumenty obou táborů, stojících proti sobě, mají svá opodstatnění. Konkrétní podoba návrhu MŠMT však není dosud známa, takže některé názory můžeme řadit spíše k dohadům – zákon by měl vstoupit v platnost od r. 2017 a do té doby by měly být vyřešeny všechny nejasnosti. Podívejte se společně s námi na některé z nich a udělejte si svůj vlastní názor na celou problematiku:
- Prvořadým úkolem zákonem daného povinného předškolního vzdělávání je především přivést do školek děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.
PRO: Návrh zapojí do předškolního vzdělávání děti ze sociálně vyloučených oblastí, děti cizinců, děti z bilingvních (dvojjazyčných) partnerských vztahů, děti z nepodnětného prostředí, tedy děti, které jsou nějakým způsobem ohroženy po sociální stránce.
PROTI: Děti, které žijí v nepodnětném prostředí nebo jsou jinak sociálně znevýhodněné, by se měly povinně začít vzdělávat v mateřských školách od 5ti let, což je poněkud pozdě. Navíc i dnes, kdy je předškolní vzdělávání nepovinné, mají sociálně znevýhodněné děti možnost navštěvovat MŠ stejně jako každé jiné dítě, bez omezení. Tím, že někomu přikážeme, že MUSÍ MŠ navštěvovat, tím ještě nezajistíme ZÁJEM rodičů o umístění jejich dítěte v MŠ. Navíc v MŠ platí stanovený režim dne a systém výchovných činností, časově pevně daný, což dělá dětem z méně podnětného prostředí velké problémy, kvůli kterým dříve nebo později jejich zájem o vzdělávání v MŠ opadne.
- Pokud bude zavedeno povinné předškolní vzdělávání, bude nařizovat docházku do MŠ i rodičům dětí, které z nějakých osobních důvodů nechávají své děti doma – např. těm, kteří upřednostňují přípravu na vstup do školy doma nebo těm, kteří (v poslední době velice módní téma) odmítají své děti dát očkovat a tudíž podle zákona nemohou být přijati do MŠ.
PROTI: Předškolní vzdělávání je v ČR nepovinné a proto záleží na volbě každého rodiče, zda zvolí pro vzdělávání svého dítěte MŠ či nikoli. Uzákoněním povinnosti MŠ navštěvovat budou muset ti rodiče, kteří mají své dítě doma a připravují je na vstup do ZŠ sami, v určitých časových obdobích dokázat, že skutečně doma své dítě „vzdělávají" – podobně, jako v případech „domácího vzdělávání" na 1. Stupni ZŠ. Budou tedy předškoláci chodit do státem přidělené školky skládat zkoušky? A co omluvenky? Pokud bude státem nařízená předškolní docházka, bude závazná i evidence přítomnosti dítěte v MŠ a stejně jako v ZŠ v případě nepřítomnosti bude muset rodič dítěte adekvátním způsobem vysvětlit, proč dítko nedorazilo do MŠ. Takže v případě, že k vám na návštěvu dorazí babička z Floridy a bude si chtít užít vnoučátka, nedá se počítat s tím, že zavoláte do školky a vysvětlíte paní učitelce, že děti nepřijdou, protože visí kolem krku babičce a tak si je asi tři dny necháte doma, jen tak, pro radost.
- Povinné předškolní vzdělávání zajistí u VŠECH dětí návyk na režim, se kterým se potom setkají v ZŠ, získají také potřebné kompetence pro dobrý start v první třídě.
PROTI: Kompetence pro dobrý start k nástupu do ZŠ získávají předškoláci v mateřských školách i dnes, protože co má dítě umět v 6 – 7 letech přesně vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, ze kterého vychází Školní vzdělávací program každé MŠ. Pokud rodiče chtějí přesně vědět, co musí jejich dítko umět a znát na konci předškolního vzdělávání, nic jim nebrání tuto skutečnost zjistit a dítě doma v tomto směru podporovat, anebo se jednoduše v mateřské škole zeptat paní učitelky a domluvit se s ní, co je potřeba u dítěte ještě doladit. Děti, které MŠ navštěvují, většinou informují své rodiče o tom, co se naučily, co kreslily, co zasadily, co uvařily..., takže každý rodič má právo se svobodně rozhodnout, zda své dítě k předškolnímu vzdělávání přihlásí či nikoli.
Zkušenosti ze Slovenska totiž ukazují, že tam tento návrh neprošel, protože nebyl v souladu s demokratickým přístupem ke vzdělávání – veřejnost a rodiče byli proti tomu, aby stát ukládal nějaké povinnosti v souvislosti s výchovou JEJICH dětí. Je totiž otázka, zda povinné předškolní vzdělávání nakonec nebude pouze „metlou" pro rodiče, kteří mají o vzdělávání a vývoj svých dětí zájem, pouze forma je odlišná. Kdo totiž o výchovu a vzdělávání svých dětí zájem nemá, nic a nikdo ho nedonutí, aby svůj postoj změnil – a povinná předškolní docházka to těžko napraví.
(v textu byly použity úryvky z článku v časopise Informatorium 3 – 8 č. 4/2015)
Vaše paní učitelky a pan učitel MŠ na sídlišti